25. 11. 2019

Výlet do Křtin

Zúčastnila se tato Medvíďata: Stellinka, Kamilka, Verunka, Madlenka,  Ondra, Vojtíšek, Maty, Kuba, Matěj, Vojta a 9 dalších členů z Fénixu.

Vedení: Zorka, Adam, Lišák, Sten, Barča

         Sraz byl jako obvykle u Orlovny po osmé hodině. Spacáky Medvíďat a nakoupené potraviny putovaly okamžitě do batohů vedoucích a starších skautů, takže ruce dětí byly volné, sláva. Na zastávce ve Křtinách v 9,50 hod. už čekala místní skautka Lucka, která nás zavedla do krásného objektu soukromé MŠ kousek od zastávky. Vlastníci a stavitelé jsou právě vedoucí skautů ve Křtinách. Tak luxusní ubytování jsme ještě nezažili!

   Po svačince a přebalení batohů na jednodenní výpravu jsme se vydali po zelené značce do Rudic, kde nás čekala prohlídka tamějšího větrného mlýna. Cestou jsme si zahráli hru "Hledání vzácných motýlů"  - barevných lístečků - a "Indiánskou kopanou"-  to se míček kope po cestě a nesmíš se ho dotknout rukou. Také jsme si zazpívali do pochodu naši Sněhurku. U mlýna jsme se naobědvali (vítr nám bral skoro jídlo od úst) a pak se šli ohřát dovnitř. Pan Dobiáš - průvodce - nám pěkně popovídal o historii i životě mlynářů, ale také o historii kutání železné rudy, zkoumání jeskyní a výbavě speleologů. Vše bylo vystaveno v dalších patrech mlýna, bohužel už nefunkčního. Pak jsme se prošli romantickou krajinou Rudického propadání. Prozkoumali jsme také jednu jeskyni v údolíčku, sledovali šermířský souboj a horolezce na stěně,  podívali se na propadliště Jedovnického potoka do hlubin skal (ten vyvěrá až po 12 km u Býčí skály) a hurá k autobusu. Tam jsme se při krátkém čekání pobavili legračními hádankami z přírody.

    Naše "ubytovna" byla krásně vytopená, ale my jsme byli docela vymrzlí. Dali jsme si na svačinku horkou instantní polévku a čaj. Pak si děti chvíli pohrály nebo odpočinily dle své chuti, zkusily si scénku na vánoční besídku a chvilku se učily uzlovat. Na závěr si zahrály židličkovou.                        Potom následovala Stezka odvahy, kterou si troufl jít sám jen nejstarší Matěj a mladší Maty, ostatní šli po dvojicích. Šlo se po lesní cestě, kterou lemovaly svíčky ve skleničkách, některá Medvíďata se i bála. Ale šli všichni! Překonali strach a dokázali to! Po chutné večeři, kterou zatím uvařila Zorka             ( těstoviny se sýrem a kečupem) byl večerní program. Navzájem se staršími dětmi z Fénixu jsme se představili a zazpívali si koledy a známé písně. Zorka pochválila starší děti, že malým spontánně pomáhají. Pak už byl čas k odpočinku mladších dětí, takže poslední písnička "Spinkej můj maličký", pohádka z Vojtíškovy nové knížečky ze mlýna a dobrou noc!

Starší děti se přesunuly do šatničky a povídaly si u obrázků, které musely napřed najít, o Sametové revoluci a o době totality.

 

2.DEN  - NEDĚLE

Budíček nám bohužel zařídila neukázněná  Medvíďata, a to některá už v 6,15 hod. To mě tedy mrzí, protože jsme se večer domluvili na budíčku, až bude vedoucími vyhlášen. Snad to už bude příště lepší?! Jak máme ve zvyku, všichni se museli teple obléci, venku si s vedoucím zacvičit, pak sbalit spacák a batoh a mohla být snídaně. Poté se Medvíďata vydala na vycházku s hrami. Obdivovali jsme výhled na krásný kostel, který postavil geniální J.B. Santini. U školy byly vysazeny zajímavé ovocné stromy, ale také zde byla venkovní posilovna a tartanová dráha. Vše jsme museli vyzkoušet. Pak si děti zahrály hru "Potravní řetězec". Nebylo to vůbec jednoduché - děti musely najít obrázky, které spolu souvisely: Čáp - dva skokani - čtyři perloočky a čtyři komáry. Kdo měl více těchto řetězců, vyhrál. Nutno říci, že všichni hru pochopili a nikdo nepodváděl, Ondra navíc skvěle navigoval svou skupinku, takže vyhrála Bílá medvíďata. O kousek dál jsme si ještě zahráli "Na mířenou od stromu ke stromu", kde si děti pocvičily hod i přesnou mušku. No a teď honem do ubytovny, zkusit si znovu scénku a trošku si pohrát, a už je tu oběd: Hrachová polévka, bramborový guláš, chléb a čaj. Tady nás pobavil náš nejmenší Vojtíšek - nechtěl jíst polévku, že prý chce "šupinky". Jeho bráška nám to přeložil - chce do polévky křupinky. Posléze na to Barča vyzrála - nalámala mu tam chleba a Vojtík vše přímo shltal. To jsme měli všichni radost! Po obědě nám pustila Hanička - majitelka MŠ - pohádku "O Karkulce" (tu zpívanou) i s projekcí na plátno. Byla to krása, hezky jsme si odpočali.  Pak jsme se dobalili, naskládali batohy před dům, pomohli něco málo uklidit a vyšli obdivovat křtinský chrám. Užasle jsme si prohlíželi  nádhernou výzdobu, malované stropy, oltář, počítali zvony - je jich 33! A umí zahrát 14 lidových písní! Také jsme se ještě prošli zámeckou zahradou, naučili se několik pochodových značek, zahráli si "Na druhého zbytečného" a "Na rybičky" a šli zpět do ubytovny, kde všichni dostali oplatek a napili se čaje. Mezitím starší děti objekt vzorně uklidili.

         A už je tu čas k odjezdu. Našim milým skautům - vedoucím ze Křtin jsme zařvali pokřik a srdečně se s nimi rozloučili. Cesta autobusem byla dost krušná, byl nacpaný k prasknutí, nabral zpoždění, ale k Orlovně jsme přijeli včas. Ach jo, příště musím objednat posilu, moje chyba. A to jsme ani nezmokli a nic neztratili! Medvíďata svůj první dvoudeňák zvládla skvěle!

                                                                               Zapsala Zorka